Během naší dlouholeté praxe v oblasti technického překladu jsme se setkali s řadou zajímavých problémů. V důsledku otevírání světa postupně mizí národní hranice. Každá země však má své vlastní zákony, které je nutné dodržovat – právě zde jsou překladatelské služby požadovány. Proces překladu oficiálních dokumentů do příslušného cílového jazyka je náročný. Chyby nebo drobné změny v textech mohou mít katastrofální následky. A samozřejmě, obsah překladů musí být věrný, transparentní a musí být v souladu se všemi zvláštními požadavky nebo předpisy. Proto je bezpečnější požádat o překlad překladatelskou agenturu nebo soudního překladatele. Je výhodnější investovat peníze a získat kvalitní překlad. Úřední překlady jsou vysoce rizikové a citlivé nejen pro jednotlivce, ale i pro každou zainteresovanou firmu. Rolí soudního překladatele je vyhotovit řádný úřední překlad oficiálních dokumentů, certifikátů, cenných papírů a dalších předpisů, předběžných účtů, daňových přiznání, auditů a jiných typů dokumentů. Předpokladem dobrého výsledku je zvládnutí základní právní terminologie a aplikace znalostí právních systémů a procesů. Kromě toho je nezbytné mít praktické zkušenosti v právním sektoru a absolvovat vysokoškolskou zkoušku ze znalostí jazyka nebo jazyků, do nichž se překládá. Stát se soudním překladatelem není s přihlédnutím k finančním nákladům a času snadné, nicméně jen on má právo opatřit překlad razítkem. Konkrétní požadavky na soudní překladatele se liší podle právních systémů jednotlivých zemí. Různé požadavky na soudní překladatele Jaký je systém soudních překladatelů v Evropské unii? Během institucionalizace Evropské unie bylo náročné začlenit EU do členství v mezinárodních organizacích. Hlavním problémem byla absence právní subjektivity. Až Lisabonská smlouva změnila názory na právní autonomii, neboť odstranila jakékoli pochybnosti o skutečnosti, že EU je subjektem, který má právní identitu. Podle Evropské komise: „služby poskytované soudními překladateli jsou organizovány odlišně v každém členském státě s individuálními profesními rámci (heterogenními systémy a postupy). Rozdíl je způsoben existencí občanského a zvykového práva. Ve Velké Británii a Irsku není povolání soudního překladatele regulováno, zatímco v zemích s občanským právem, jako je Španělsko a Řecko, existují různá pravidla týkající se přístupu a pracovních podmínek, pokud se jedná o postavení, sazeb nebo kvalifikací.“ Rejstříky soudních překladatelů jsou k dispozici v národních databázích překladatelů, které však nejsou vytvořeny v každém členském státě. V následujícím textu vysvětlujeme, jak funguje systém soudních překladatelů ve Španělsku (občanské právo), v Itálii (zvykové právo) a ve Spojeném království (zvykové právo). Žádná samostatná databáze soudních překladatelů Španělsko se svým systémem občanského práva se vyznačuje neexistencí zvláštních předpisů týkajících se soudních překladatelů, ačkoli v jeho trestním právu je právo na tlumočníka nebo překladatele uvedeno. Ministerstvo zahraničních věcí a spolupráce má pravomoc udělovat osvědčení soudním překladatelům, kteří jsou poté oprávněni vyhotovovat soudní překlady. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku neexistuje jednotná národní databáze soudních překladatelů, seznam osob, které absolvovaly zkoušky pro soudní překladatele, je pravidelně zveřejňován Úřadem pro tlumočení. Další možností, jak získat oprávnění k provádění soudních překladů, bylo získání akademické hodnosti v oboru Překlad a tlumočení na univerzitě, která je schopna studentovi poskytnout potřebné další znalosti. Tento systém však nefungoval. V současnosti Ministerstvo zahraničních věcí a spolupráce sleduje poptávku na trhu a zkoušky jsou nabízeny pouze překladatelům, jejichž jazyková kombinace je zapotřebí. Časově náročná práce soudního překladatele V Itálii je situace zcela odlišná. Celý proces je velmi časově náročný a někdy i dražší než v jiných zemích. Proč? Soudní překladatel musí osobně předložit Soudu původní text a jeho překlad (nebo jeho ověřenou kopii). Navíc přinese zprávu o soudním překladu, která uvádí, že překlad byl proveden “správně a věrně … za výhradním účelem zjištění pravdy”. Podpisem zprávy překladatel přebírá oficiální občanskou a trestní odpovědnost za překlad. Podpis a datum musí být napsány za přítomnosti soudního úředníka nebo smírčího soudce. Přeložený dokument může být po legalizaci v Itálii legálně používán. Legalizace potvrzuje původ a stav osob, které dokument podepsaly. V praxi spolupodepisuje zprávu o přísaze překladatele také notář. Soudní překlady bez soudních překladatelů A co Spojené království? Většina klientů na trhu překladatelských služeb se stále domnívá, že profesionální překladatel musí mít certifikaci nebo musí být soudním překladatelem, aby byl schopen zpracovat jejich překlad věrně. Systém zvykového práva ve Spojeném království však koncept soudních překladatelů nepoužívá. Navzdory tomu existují okolnosti, kdy jsou ověřené překlady potřebné, například pokud to vyžadují veřejné orgány. Práce soudního překladatele nemá vliv na kvalitu. Namísto toho slouží k identifikaci překladatele a jeho kvalifikace, protože za překlad zodpovídá výhradně a pouze překladatel. Pokud je překlad označen jako soudní, advokát (nebo notář ve Skotsku) neověřuje kvalitu překladu. Spíše postačuje, aby byla dostatečně ověřena identita překladatele. Přesto ověření posiluje význam a důvěryhodnost přeloženého textu. Pokud by byl dokument úmyslně špatně nebo nedbale přeložen, překladatel by byl obviněn z pohrdání soudem, vědomé lži nebo nedbalosti. Ústav pro překlady a tlumočení (Institute of Translation and Interpreting, ITI) je sdružením překladatelů a tlumočníků s příslušnými jazykovými a technickými dovednostmi. Členové sdružení jsou považováni za dostatečně kvalifikované a mají právo verifikovat své překlady. Apostila Nezapomeňte, že… Aby překlady mezi úřady různých zemí byly právně přijatelné, musí ještě před překladem projít superlegalizací a několikastupňovým ověřením. Podpisem Haagské úmluvy byl proces ověřování zjednodušen. Země, které jsou stranami Úmluvy, osvědčují listiny pomocí apostily – osvědčení o pravosti dokumentu provedené úřadem, který dokument vydal. Země, které vyžadují apostilní ověření (superlegalizaci) podle Haagské úmluvy, lze nalézt v tomto seznamu: Státy Haagské úmluvy o apostile O tom, jak postupovat při přípravě dokumentu k překladu, o superlegalizaci a dvoustranné smlouvě o právní moci, připravujeme další článek.

Tetras Translations má vlastní databázi překladatelů, s nimiž spolupracuje. Předtím, než se do ní překladatelé dostanou, musí samozřejmě splnit určité požadavky. Jedním z nich je prokázání jazykové znalosti a překladatelské dovednosti v testovacím překladu. „Kdy bude provedena platba?“ Platba za testovací překlad? „Chci, abyste mi při každém překladu zaplatili 50 % při jeho doručení a zbytek po týdnu.“ Bez špetky zdvořilosti, bez oslovení začala paní (nebo jak jsme později zjistili pan) Ewa Madsen posílat e-maily o platebních podmínkách. Celkem podezřelé chování. Proto jsme se rozhodli celou situaci prošetřit a zjistit o Ewě Madsen více z dostupných zdrojů. První výsledek vyhledávání nás přesměroval na Twitter. Tvrdil následující: „překladatelský podvodník – Ewa Madsen – falešný životopis – ewa0madsen9@hotmail.com.“Poznali jsme ji podle e-mailové adresy a okamžitě jsme s ní přerušili kontakt. Na Twitteru https://twitter.com/tsdirectory/status/726834363179110400 odhalili i další překladatelské podvodníky, kteří používají falešná jména nebo převezmou identitu skutečných překladatelů. Nedělají si starosti s vytvořením vlastního životopisu, ukradnou a použijí ty, které jsou k dispozici on-line. Proč? Jejich cílem je vzít práci překladatelům, následně špatným nebo strojově vytvořeným překladem zničit jejich jméno a inkasovat peníze. Většinou si vytvářejí e-mailové účty dostupné zdarma a „přijímají platbu výlučně přes PayPal “. PODVODNÍCI NEBO SKUTEČNÍ PŘEKLADATELÉ? Jde o veřejnou databázi, kterou nelze považovat za relevantní důkaz. Ze zvědavosti jsme porovnali celou naši databázi s databází na Twitteru. Výsledkem bylo 5 shod u jména překladatele (e-mailová adresa se lišila). Rozhodli jsme se dotyčné informovat prostřednictvím jejich skutečných e-mailových adres v naší databázi. Každý z nich už věděl, že jejich životopis někdo ukradl. Jedna překladatelka na portálu dokonce uvedla i komunikaci (http://www.translator-scammers.com/images/scammer-500usd.jpg), která obsahovala i reakci podvodníků poté, co je kontaktovala. Jedna finská překladatelka nám odepsala: „A ano, i jiné společnosti mě upozornily, že se podvodníci pokoušejí získat zakázky na moje jméno. Nedokážu s tím nic udělat a to je smutné.“ Překladatelé se domnívají, že se nemohou bránit, protože zneužití životopisu není trestným činem. Co tedy mohou udělat překladatelské agentury, aby se vyhnuly podvodníkům a neukřivdily pravým překladatelům? TOTO JE PŘEKLADATELSKÝ PODVODNÍK Díky Registru překladatelských podvodníků Translator Scammers Directory (http://www.translator-scammers.com/translator-scammers-directory.htm) dokáže každá překladatelská agentura odhalit překladatelského podvodníka. Ti mají několik společných znaků: E-mailové adresy vytvořené zdarma: Gmail, Hotmail, Outlook atd. Jeden životopis – několik e-mailových adres Obousměrný překlad Nízká úroveň angličtiny, přestože je e-mailová komunikace vždy v angličtině Falešná adresa Falešné profily na překladatelských portálech Platba výhradně prostřednictvím PayPal Protiřečení si informací a různé typy písma použité v rámci jednoho životopisu Dokonalý, maximálně zkušený odborník s úchvatnou praxí PODVODNÍCI NECHTĚJÍ BÝT STŘEDEM POZORNOSTI Překladatelští podvodníci se sice snaží zlepšovat svou taktiku, propojují životopisy s falešnými profily na stránkách ProZ.com, TranslatorsCafe.com, neustále vytvářejí nové e-mailové adresy dostupné zdarma, ale nechtějí být středem pozornosti. Překladatelé a překladatelské agentury by měli proto využít možnost zveřejnit e-mailové adresy, falešné životopisy a/nebo falešná jména podvodníků, či ověřit identitu přes videohovor na Skype. Rádi bychom proto poděkovali portálu Translator Scammer Directory za jejich úsilí „veřejně odhalit (falešné nebo pravé) identity podvodníků, v co největší míře poškodit a narušit jejich činnost“ a za správu registru. KAŽDÝ DEN NOVÝ PODVODNÍK, NOVÝ SPAMMER Jsou nezastavitelní a motivovaní. Když je někdo odhalí, vytvoří si nové jméno, ukradnou nové informace a založí si nový e-mailový účet. Desítky spammerů s falešnými životopisy nám každý den zaplňují e-mailovou schránku. Už známe jejich triky. Nevyžádané e-maily úspěšně filtrujeme. Ale tento problém se dotýká nás všech. Přímí zákazníci díky podvodníkům obdrží překlad v katastrofálním stavu, agentury přijdou o peníze z důvodu opětovného překladu a překladatelé se ocitnou v registru překladatelských podvodníků. TETRAS A PODVODNÍCI Přísná kritéria při schvalování překladatelů, která stanoví norma ISO 17100, jsou v tomto případě zdviženým prstem nad každou úvahou o nadbytečnosti, zdlouhavosti či nesmyslnosti. Díky nim spolupracujeme pouze s důvěryhodnými osobami stejně jako každá agentura, která dodržuje postupy výše uvedené normy. A jak se mohou chránit samotní zákazníci? Tím, že svěří překlady certifikované překladatelské společnosti. Vyhnou se tak problémům, nekvalitním překladům nebo ztrátě peněz vynaložených za nedoručený překlad. Hůře jsou na tom překladatelé. Ti nemají mnoho možností, jak se bránit. Jak vůbec zabránit krádeži identity? Mohou sledovat seznamy podvodníků a v případě nalezení svého jména upozornit na tuto skutečnost na svém profilu a zveřejnit podvodnou e-mailovou adresu. Upozorňovat, zveřejňovat, šířit povědomí o tomto problému! Odhalit podvod hned na začátku, aby podvodníci neměli dostatek prostoru pro své činy. To vidíme momentálně jako nejlepší formu boje.