Mnozí lidé odmítají uvěřit, že nejdůležitějším aspektem mezilidské komunikace není ani tak mluvené či psané slovo jako dojem, který zanecháme v lidech, se kterými komunikujeme. Uvažovali jste někdy nad tím, jak vyjadřujeme své myšlenky nebo jak nás vnímají lidé kolem? To, co je oku viditelné a neujde to žádnému všímavému pozorovateli, je řeč těla. V mnoha případech prozradí o našich názorech, pocitech a skutcích více, než bychom chtěli. Komunikace tedy skutečně není jen o slovech a obsahu. Několik studií dokázalo, že slova nesou pouze 7 % všech informací, které vnímáme. Dalších 25 % patří barvě a modifikaci hlasu a celých 68 % takzvané neverbální komunikaci: mimika, gestika a pohyby očí, doteky (haptika), vzdálenosti v prostoru (proxemika), řeč postojů, držení těla (posturologie), zacházení člověka s časem (chronemika) či charakter rukopisu (grafologie).
A co řeč těla a byznys? Neverbální gesta dokáží do značné míry ovlivnit náš pracovní život. Většinou nastanou dvě situace. První z nich je, že neverbální komunikace posune obchodní jednání ke zdárnému konci. Druhou možností je, že může způsobit nepříjemné situace, které vedou k faux pas či blamáži. Takové faux pas či blamáž upozorní našeho partnera na naši nepřipravenost, neznalost zvyků, tradic, nerespektování zákonů či nezájem o něj. Pokud jsme neschopní si nastudovat základní informace o partnerovi, vede to často k předčasnému ukončení obchodního jednání, které by mohlo mít za následek dokonce až poškození firemní pověsti. Nesprávnou neverbální komunikací dáváme najevo všechny naše slabé stránky. A i proto je třeba dávat pozor nejen na to, co řekneme, ale i na to, jak se při tom tváříme.
Řeč těla nám jednoznačně dokáže prozradit všechna tajemství. Přitom musíme brát v úvahu fakt, že se může lišit, a to jak mezi jednotlivci, tak i mezi různými kulturami a národnostmi. Proto, pokud chceme někoho lépe poznat, raději nedejme jen na první dojem, ale ověřme si signály doplňujícími otázkami. Každý z nás zná ten pocit, když se snaží někomu něco vysvětlit, a druhá strana je myšlenkami někde jinde. Když poznáme řeč lidského těla, budeme číst lidi téměř jako knihu.
