V poslední době se úlohy tlumočníka a kulturního mediátora překrývají v mnohých oblastech. Tlumočník není jen zprostředkovatelem informací, nýbrž také prvků dané kultury. Jazyk je koneckonců neoddělitelnou součástí kultury.
Ve Francii, Itálii a některých částech Německa jsou pojmy tlumočník, kulturní mediátor a interkulturní mediátor vzájemně zaměnitelné, příp. se překrývají. V některých oblastech zdravotní péče se však tyto úlohy od sebe striktně oddělují a vzájemně doplňují. Například ve zdravotnickém sektoru v Irsku se tyto úlohy značně liší. Je však možné poskytnout komplexní informace bez zohlednění kulturních rozdílů? Ani my sami si na pracovišti vždy nerozumíme. Přitom máme co do činění s lidmi, které osobně známe, kteří se pohybují ve stejné kultuře a hovoří stejným jazykem.
Při obchodních jednáních mezi dvěma firmami tlumočník upřesňuje kulturní zvláštnosti, vysvětluje zvyklosti a upozorňuje na základy správného chování, je zprostředkovatelem pozdravů, náznaků, poděkování a projevů důvěry. Kulturní rozdíly jsou patrné z oslovování, formulování žádostí, pokynů nebo kritiky a sahají až k rozdílům v myšlení, ve vedení rozhovorů a v taktice jednání. V rámci zprostředkování úspěšné komunikace musí umět tlumočník častěji osvětlit, příp. rychle vysvětlit prvky cizí kultury. Právě tyto prvky by mohly na straně posluchače vést k nedorozumění nebo vyvolat negativní reakce.
Proč kulturní mediátor?
Mnoho lidí považuje tlumočníky za papoušky, kteří jen opakují slova v jiném jazyce. Zde si však neuvědomujeme, že tlumočník ve skutečnosti přenáší význam, myšlenku, která pochází z jiné kultury než z kultury cílového jazyka. Do své výpovědi musí zakomponovat kulturní zvláštnosti, které by mohly vést k případným nedorozuměním nebo dokonce konfliktům. K těm může docházet již před zahájením obchodních jednání – například tehdy, pokud kultury rozdílně vnímají čas. Američan chodí na jednání vždy včas. A Španěl? Půl hodinové zpoždění není žádnou zvláštností. V našem článku o faux-pas se těmito rozdíly zabýváme ještě intenzivněji.
Vliv, jaký může mít kultura na slovní zásobu, chceme názorně vysvětlit na příkladu Slovenska. Přemýšleli jste už někdy o tom, proč se ve slovenském jazyce rozlišuje mezi státní příslušností a národností/národní příslušností? Znáte ten rozdíl? Státní příslušnost je příslušnost k určitému státu. Popisuje vztah mezi občanem a státem. Slovo se do angličtiny překládá jako nationality a ve španělštině znamená nacionalidad. Národnost je příslušnost k určitému národu, k určitému kmenu. I zde se ve španělštině používá výraz nacionalidad. V dobách Československa žili v jednom státě příslušníci dvou národů – Slováci a Češi. Oba národy však byly zároveň příslušníky československého státu. Tyto zkušenosti ovlivnily jejich náhled na svět. Státy jako Francie nebo Španělsko znají pouze jeden výraz – příslušnost k jednomu státu. Jak však bude postupovat překladatel právních textů, pokud bude muset přeložit slovo nacionalidad do slovenštiny? Použije slovo státní příslušnost nebo národnost? Musí přenést výraz z jazyka, ve kterém se tato zvláštnost nerozlišuje. A proto k němu ani nemá vhodný výraz. Dokonce ani právníci v tomto nejsou zajedno.
Jedna z prvních kulturních mediátorek
Možná jste už o ní slyšeli. Doña Marina, o které je řeč, doprovázela dobyvatele Cortése při objevování Nového světa. Dnes se o ní hovoří jako o první tlumočnici. Avšak jako žena se ve společnosti netěšila velkému uznání, a tak se o ní nedochovaly žádné podrobnější informace. Zprostředkovávala komunikaci při rozhovorech s indiány hovořícími jazykem nahuatl. Ze začátku tlumočila do mayského jazyka a jiný tlumočník pak její slova přetlumočil do španělštiny Cortésovi. Všeobecně se o ní hovoří jako o první kulturní mediátorce; koneckonců kultury Španělska a Latinské Ameriky jsou zcela rozdílné. Malinche, jak se jí přezdívalo, tlumočila z jazyka, který je znám svým difrasismem, příp. trifrasismem. K vyjádření jedné myšlenky se používají dvě až tři věty. Pokud se ve španělštině řekne například Král je mrtev, v jazyce nahuatl se použije vyjádření Král je mrtev, zemřel, odešel. Byla velmi dobře obeznámena s jazykovými rozdíly. Komunikace tak byla úspěšná i navzdory kulturní propasti a odlišnému vnímání Nového světa.
Tlumočník v podnikatelském prostředí
Role tlumočníka jako kulturního mediátora je již neodmyslitelná v podnikatelském prostředí. Je součástí jednání, mítinků a služebních cest. Mnoho mezinárodních společností zaměstnává vlastní tlumočníky a překladatele. Menší firmy využívají služeb externích poskytovatelů. To však může v podnikatelském prostředí pro mnoho firem představovat úskalí. Neznámé osobě nedokáží plně důvěřovat. Skutečnost, že by firma musela otevřeně hovořit o svých podnikatelských záměrech před překladatelem, který se musí připravit na tlumočení, by pro ni mohla představovat potenciální nebezpečí. Právě z toho důvodu mnoho firem nevyužívá tlumočnických služeb, ale pověřuje tlumočením interní spolupracovníky s dostatečnými jazykovými znalostmi, kteří jsou schopni funkci tlumočníka převzít. Avšak ne u každého partnera je možné najít ad hoc náhradníka, který daný jazyk ovládá. Při jednáních se nesetkávají jen zástupci společností – dochází zároveň ke střetu kultur. S tím jdou ruku v ruce různé způsoby myšlení a porozumění konceptům.
Tlumočník ve zdravotnictví
Jak bylo zmíněno na začátku, ve zdravotnickém prostředí v Irsku nejsou úlohy tlumočníka a mediátora identické. Navíc není povolání tlumočníka právně stanoveno, tlumočit může každý člen rodiny včetně dětí, přátel a třeba i uklízečky. Stačí, když se podaří vytvořit komunikaci. Přesným opakem jsou zde Spojené státy americké: Cizinec tam má v rámci zdravotní péče nárok na profesionálního tlumočníka. Obě strany si často neuvědomují, jakému riziku se tímto vystavují.
„False Friends“
V této souvislosti je důležité, aby si zprostředkovatelé komunikace byli vědomi „falešných přátel“, takzvaných False Friends. Jedná se o slova, která zní v obou jazycích podobně, mají však zcela jiný význam. Možná jste už slyšeli o tragickém případu basketbalisty Willieho Ramireze na Floridě. Když jej dovezli do nemocnice, byl již v kómatu. Rodinní příslušníci řekli tlumočníkovi, že je intoxicado, což v kubánské španělštině znamená přiotrávení špatným jídlem. Tlumočník použil anglický výraz intoxicated, čímž sdělil, že došlo k předávkování drogami. Lékaři tak automaticky vyloučili ostatní diagnózy. Když konečně systematicky zjistili, že u Willieho došlo ke krvácení do mozku, bylo už příliš pozdě na medikamentózní léčbu. Tato záměna zapříčinila, že zůstal basketbalista ochrnutý na obě nohy i ruce.
Tlumočník je jako most, který spojuje kultury. Jako kulturní zprostředkovatel však nikdy nemůže oddělovat jazykovou a kulturní složku. Kdyby jen překládal slovo za slovem, mohlo by docházet k nedorozuměním. A kdyby přece jen sloužil jako zprostředkovatel kultur? Obchodní schůzky by pak v takovém případě vypadaly podobně jako na videu od Catherine Tate.
